Co jsem se vrátila po podzimních prázdninách zpátky do Francie, bylo to hrozně zvláštní zase si zvykat, že jsem „doma“ jinde. I když ty první dva měsíce (teď už téměř tři) vážně utekly a dala bych si je hned znova, když jsem přijela do Česka, bylo hrozně zvláštní potom zase znovu odjet. Každopádně se mi za listopad podařilo zase nasbírat pár postřehů a nových zážitků, takže jsem si říkala, že aspoň na další článek to něco vydá.
- Po prázdninách jsem si zase přivezla z Česka další oblečení. To už vážně není normální.
- Mimo jiné jsem vezla i vánoční dárky, letos je to asi poprvé v životě co jsem je kdy měla s předstihem
- Ve škole už mnohem líp rozumím, ale třeba při ekonomice dělám, že pořád úplně nevím, o co jde, abych neměla ty těžší zadání při testech.
- Mám grafickou kalkulačku. NEJVĚTŠÍ. ZLO. NA. SVĚTĚ. Vůbec netuším jak ji používat a je celá ve francouzštině, takže tomu samozřejmě hodně rozumím, a místo normální odpovědi se mi v testech občas objeví „Omlouvám se, ale moje kalkulačka se mnou dnes nespolupracuje.“ (Učitel mi odepsal „No tak to je fakt zrádkyně!“)
- Taky jsem přes prázdniny přečetla povinnou četbu. Naběhla jsem v Plzni do knihovny a modlila se, aby vůbec existoval český překlad a nebyl zrovna vypůjčený. Naštěstí existuje, takže z testu jsem měla i 13/20!
- A musela jsem si tu knížku koupit i ve francouzštině. Což hodně využiju no.
- V úterý píšou spolužáci jakousi „disertační práci“ z francouzštiny. Poté co jsem spatřila sedm A4 jenom ohledně toho jak ji napsat, jsem prohlásila, že tohle vážně nemám šanci zvládnout, a díkybohu že to učitelka chápe a budu mít nějaký jiný test.
- Končí první trimestr a všichni najednou začali řešit známky a průměry. Tak jsem tak koutkem oka mrkla na ten můj průměr z matiky 4,5 z 20 a zase jsem to zavřela, co se budu stresovat, že jo.
- Ale závěrečky na tělocviku jsem zaběhla na 16/20 a angličtina mi ten celkový průměr taky docela zvedá (i když mi učitel snížil známku z ústního projevu, protože údajně mluvím moc složitou angličtinou, kterou ostatní neovládají..eh)
- Moje francouzská mamka mi upletla svetr (!!!)
- OCHUTNALA JSEM ŠNEKY. JÁ. OCHUTNALA JSEM ŠNEKY, CHÁPETE TO?! A nebylo to zase tak zlý, ale nic extra teda taky ne.
- A taky jsem snědla mušle!
- Na intru budeme mít vánoční večírek, takže jsem na to vážně zvědavá a těším se a ve středu jedu na vánoční trhy do Montbeliardu, takže to je taky naprosto skvělý.
- Moje příjmení je stále noční můrou pro úplně všechny, jenom moje spolubydlící prohlásila, že to zní jako zaklínadlo z Harryho Pottera a tak ho teď občas náhodně vykřikne, třeba na chodbě kde je milion dalších lidí.
- Taky jsem zjistila, že mám školu necelý kilák od vojenské základny, a pořád nám tady lítají stíhačky a letadla.
- Úspěšně jsem absolvovala několik dalších oslav a myslím, že už jsem největší odborník na krizové situace, a napíšu asi článek o tom jak zvládnout večírek, kde nikoho neznáte a nikomu nerozumíte, protože zkušeností mám vážně víc než dost.
- Potkala jsem další dvě zahraniční studentky, Annu a Valentinu, a okamžitě se z nás staly kamarádky, protože rozumíme naší francouzštině s přízvuky.
- Jo, a zjistila jsem, že můj přízvuk všem přijde roztomilý, ale mně se vážně nelíbí.
- Už teď se bojím další letištní kontroly.
- Budeme s Bělčou péct linecké cukroví, přivezla jsem si směs i recept, takže doufám, že nevyhodíme do vzduchu celý barák, ale naopak, všechny ohromíme jak je to výborný!
A nakonec, poslední, a asi nejlepší věc ze všech. Celé tři měsíce jsem žila v domnění, že Francouzi jí paštiku z kanárů, z těch malých ptáků a považovala jsem je za hrozné vrahy. To bych ale musela umět francouzsky, protože canard není kanár, ale kachna. Ach jo, Emi.
- Po prázdninách jsem si zase přivezla z Česka další oblečení. To už vážně není normální.
- Mimo jiné jsem vezla i vánoční dárky, letos je to asi poprvé v životě co jsem je kdy měla s předstihem
- Ve škole už mnohem líp rozumím, ale třeba při ekonomice dělám, že pořád úplně nevím, o co jde, abych neměla ty těžší zadání při testech.
- Mám grafickou kalkulačku. NEJVĚTŠÍ. ZLO. NA. SVĚTĚ. Vůbec netuším jak ji používat a je celá ve francouzštině, takže tomu samozřejmě hodně rozumím, a místo normální odpovědi se mi v testech občas objeví „Omlouvám se, ale moje kalkulačka se mnou dnes nespolupracuje.“ (Učitel mi odepsal „No tak to je fakt zrádkyně!“)
- Taky jsem přes prázdniny přečetla povinnou četbu. Naběhla jsem v Plzni do knihovny a modlila se, aby vůbec existoval český překlad a nebyl zrovna vypůjčený. Naštěstí existuje, takže z testu jsem měla i 13/20!
- A musela jsem si tu knížku koupit i ve francouzštině. Což hodně využiju no.
- V úterý píšou spolužáci jakousi „disertační práci“ z francouzštiny. Poté co jsem spatřila sedm A4 jenom ohledně toho jak ji napsat, jsem prohlásila, že tohle vážně nemám šanci zvládnout, a díkybohu že to učitelka chápe a budu mít nějaký jiný test.
- Končí první trimestr a všichni najednou začali řešit známky a průměry. Tak jsem tak koutkem oka mrkla na ten můj průměr z matiky 4,5 z 20 a zase jsem to zavřela, co se budu stresovat, že jo.
- Ale závěrečky na tělocviku jsem zaběhla na 16/20 a angličtina mi ten celkový průměr taky docela zvedá (i když mi učitel snížil známku z ústního projevu, protože údajně mluvím moc složitou angličtinou, kterou ostatní neovládají..eh)
- Moje francouzská mamka mi upletla svetr (!!!)
- OCHUTNALA JSEM ŠNEKY. JÁ. OCHUTNALA JSEM ŠNEKY, CHÁPETE TO?! A nebylo to zase tak zlý, ale nic extra teda taky ne.
- A taky jsem snědla mušle!
- Na intru budeme mít vánoční večírek, takže jsem na to vážně zvědavá a těším se a ve středu jedu na vánoční trhy do Montbeliardu, takže to je taky naprosto skvělý.
- Moje příjmení je stále noční můrou pro úplně všechny, jenom moje spolubydlící prohlásila, že to zní jako zaklínadlo z Harryho Pottera a tak ho teď občas náhodně vykřikne, třeba na chodbě kde je milion dalších lidí.
- Taky jsem zjistila, že mám školu necelý kilák od vojenské základny, a pořád nám tady lítají stíhačky a letadla.
- Úspěšně jsem absolvovala několik dalších oslav a myslím, že už jsem největší odborník na krizové situace, a napíšu asi článek o tom jak zvládnout večírek, kde nikoho neznáte a nikomu nerozumíte, protože zkušeností mám vážně víc než dost.
- Potkala jsem další dvě zahraniční studentky, Annu a Valentinu, a okamžitě se z nás staly kamarádky, protože rozumíme naší francouzštině s přízvuky.
- Jo, a zjistila jsem, že můj přízvuk všem přijde roztomilý, ale mně se vážně nelíbí.
- Už teď se bojím další letištní kontroly.
- Budeme s Bělčou péct linecké cukroví, přivezla jsem si směs i recept, takže doufám, že nevyhodíme do vzduchu celý barák, ale naopak, všechny ohromíme jak je to výborný!
A nakonec, poslední, a asi nejlepší věc ze všech. Celé tři měsíce jsem žila v domnění, že Francouzi jí paštiku z kanárů, z těch malých ptáků a považovala jsem je za hrozné vrahy. To bych ale musela umět francouzsky, protože canard není kanár, ale kachna. Ach jo, Emi.
Mějte se fanfárově,
Em
Komentáře
Okomentovat