Je to tak, už je to měsíc, co jsem tady! Pořád si to úplně neuvědomuju, že je to vlastně nejdelší doba, co jsem kdy byla pryč z domova. Za ty čtyři týdny se toho tady zatím událo fakt hodně, tak jsem vybrala pár věcí, co mi utkvěly v paměti asi nejvíc.
1. První test z matematiky proběhl následovně: přeložila jsem si první cvičení, a učitel už přepínal zadání na třetí úkol. Takže si asi umíte představit, jak to dopadlo.
2. První test z ekonomiky: zadání dlouhé na celou A4. Měla jsem sice speciální oddělení „EMA“ ale ani to mi nepomohlo v tom, abych pochopila, co že za graf to mám nakreslit, a jaký investice jsou letos v Monaku. Učitel mě neoznámkoval a řekl mi, že to ale není vůbec špatně napsaný. Taky před celou třídou prohlásil, že jako jediná se nerozepisuju a odpovídám stručně a na to, co po mně v otázce chtějí. Tak jsem mu vysvětlila, že je to jenom kvůli tomu, že neumím pořádně francouzsky a moje slovní zásoba se omezuje na „já+ špatně vyčasované sloveso + něco“
3. Ale abych zase nedramatizovala, už jim tu fakt líp rozumím! Třeba když se mě ptají, jestli mi chutnalo jídlo, tak neodpovídám „Ne, to je dobrý, já si dám čaj až potom“ ale už fakt vím, co po mně chtějí, a když ne, tak jim prostě řeknu, že nerozumím.
4. Tím se dostávám k tomu, že frázi „je ne comprends pas“ jsem použila výhradně víckrát než 84027372x
5. Všichni mi pořád chválí francouzštinu, že jsem fakt dobrá. Úplně nevím, co považují za dobré, když jsme se třeba teprve představili (já stylem „Bonjour, já jsem Ema a jsem z Česka“) a oni na mě hned vysypali, jak dobře mluvím. Upřímně, věříte jim? Já ne.
6. Když jsem popisovala, kde leží v České republice Plzeň, vsadím se, že jsem jí umístila namísto Ostravy. Jenže l’Est a l’Ouest, kdo si má pamatovat co je východ a co západ?!
7. „Jo, Česká republika, to je hlavní město Bratislava, že jo?“
„Ty jsi Češka, jo, to znám, to Československo!“
„Praha je strašně krásná. Nikdy jsem tam nebyl, ale je fakt úžasná. A co je podle tebe hezčí? Praha nebo Paříž?“
„A vy tam mluvíte anglicky? Že tak dobře rozumíš při hodině, víš.“
„Znám vaše pivo!“ (tyhle lidi mám nejradši, ale fakt)
„Prosímtě, pročpak nechceš dělat to TPE? Jo ty jsi z Česka? Ale to by ti zlepšilo francouzštinu, na tom přece nic není, to je jenom půlroční projekt ohledně ekonomiky, který pak budeš prezentovat před porotou, to je sranda.“
8. Moje příjmení se stalo takovou noční můrou učitelů a vychovatelek na internátu, takže se jmenuju „dlouhá odmlka – ah oui – Ema“ kdykoliv se čte docházka.
9. Už jsem podstoupila přednášku o sprostých slovech a kdy je nejlepší je používat (ne před učitelama, překvapivě)
10. Tenhle týden konečně bylo hezký počasí! Protože první tři týdny tady jenom pršelo.
A tohle celé je pořád jenom zlomek, ale nemůžu sem psát všechno, protože jsem zaprvé už hodně věcí zapomněla a zadruhé, bylo by to na dlouho. Ale mám se tu fakt dobře, jídlo mě ještě neomrzelo, už jsem absolvovala i obrovskou rodinnou oslavu, a mám tady spoustu času na čtení, takže je to vlastně super!
Mějte se fanfárově,
Em
1. První test z matematiky proběhl následovně: přeložila jsem si první cvičení, a učitel už přepínal zadání na třetí úkol. Takže si asi umíte představit, jak to dopadlo.
2. První test z ekonomiky: zadání dlouhé na celou A4. Měla jsem sice speciální oddělení „EMA“ ale ani to mi nepomohlo v tom, abych pochopila, co že za graf to mám nakreslit, a jaký investice jsou letos v Monaku. Učitel mě neoznámkoval a řekl mi, že to ale není vůbec špatně napsaný. Taky před celou třídou prohlásil, že jako jediná se nerozepisuju a odpovídám stručně a na to, co po mně v otázce chtějí. Tak jsem mu vysvětlila, že je to jenom kvůli tomu, že neumím pořádně francouzsky a moje slovní zásoba se omezuje na „já+ špatně vyčasované sloveso + něco“
3. Ale abych zase nedramatizovala, už jim tu fakt líp rozumím! Třeba když se mě ptají, jestli mi chutnalo jídlo, tak neodpovídám „Ne, to je dobrý, já si dám čaj až potom“ ale už fakt vím, co po mně chtějí, a když ne, tak jim prostě řeknu, že nerozumím.
4. Tím se dostávám k tomu, že frázi „je ne comprends pas“ jsem použila výhradně víckrát než 84027372x
5. Všichni mi pořád chválí francouzštinu, že jsem fakt dobrá. Úplně nevím, co považují za dobré, když jsme se třeba teprve představili (já stylem „Bonjour, já jsem Ema a jsem z Česka“) a oni na mě hned vysypali, jak dobře mluvím. Upřímně, věříte jim? Já ne.
6. Když jsem popisovala, kde leží v České republice Plzeň, vsadím se, že jsem jí umístila namísto Ostravy. Jenže l’Est a l’Ouest, kdo si má pamatovat co je východ a co západ?!
7. „Jo, Česká republika, to je hlavní město Bratislava, že jo?“
„Ty jsi Češka, jo, to znám, to Československo!“
„Praha je strašně krásná. Nikdy jsem tam nebyl, ale je fakt úžasná. A co je podle tebe hezčí? Praha nebo Paříž?“
„A vy tam mluvíte anglicky? Že tak dobře rozumíš při hodině, víš.“
„Znám vaše pivo!“ (tyhle lidi mám nejradši, ale fakt)
„Prosímtě, pročpak nechceš dělat to TPE? Jo ty jsi z Česka? Ale to by ti zlepšilo francouzštinu, na tom přece nic není, to je jenom půlroční projekt ohledně ekonomiky, který pak budeš prezentovat před porotou, to je sranda.“
8. Moje příjmení se stalo takovou noční můrou učitelů a vychovatelek na internátu, takže se jmenuju „dlouhá odmlka – ah oui – Ema“ kdykoliv se čte docházka.
9. Už jsem podstoupila přednášku o sprostých slovech a kdy je nejlepší je používat (ne před učitelama, překvapivě)
10. Tenhle týden konečně bylo hezký počasí! Protože první tři týdny tady jenom pršelo.
A tohle celé je pořád jenom zlomek, ale nemůžu sem psát všechno, protože jsem zaprvé už hodně věcí zapomněla a zadruhé, bylo by to na dlouho. Ale mám se tu fakt dobře, jídlo mě ještě neomrzelo, už jsem absolvovala i obrovskou rodinnou oslavu, a mám tady spoustu času na čtení, takže je to vlastně super!
Mějte se fanfárově,
Em
Komentáře
Okomentovat